11-11-27 To bych taky nemusel jíst nic!... Asi ani nemusíš:)

Při přechodu na bezlepkovou dietu (asi i na jinou) člověk náhle naráží na chybějící nabídku vyhovujících potravin a zjišťuje, v čem všem „TO“ je a má pocit, že svět (přinejmenším ten potravinářský), se k němu otočil zády.  Henri Monfort nám tady v Liberci při své včerejší přednášce ukázal další pohled na věc. Sedm let provozuje „pránickou výživu“, kterou důsledně rozlišuje od hladovění, na které hned pomyslíme, když „se nejí“. Hladovění je stav, kdy nám chybí potrava, a pránická výživa je výživa   pránou  … Dozvěděli jsme se, že je na světě spousta lidí, ktří se takto vyživují a rodí se čím dál víc dětí, které vůbec nezačnou jíst fyzickou stravu. Pořádají se dokonce kurzy přecházení na pránickou výživu, při kterých člověk snáze projde úskalími psychických potíží při překonáváním programu „když nejíš, umřeš“. V kurzech se mají účastníci naučit nejdříve vizualizaci vyživujícího světla, které je tělu nabízeno místo fyzické stravy. Buňky jsou takto po přibližně pěti dnech již připraveny přijmout informaci, že teď je výživou toto světlo. Buňky se tímto „přeprogramováním“ mimo jiné zbaví své paměti a přirozeně se uzdraví, instinkty a smyslové vnímání se velmi zostří. Jak celý kurz dlouho trvá a čím vším účastník prochází jsem už  zapomněla, asi jsem se předtím moc nacpala.

Více například na www.2012rok.sk